„Vím, že se s ní musím rozvést… ale nejdříve ji musím vidět!“
Gaetano udělal chybu, když se s Larou oženil. Snad ho trochu omlouvalo to, že tehdy nebyl sám sebou. Ale když se mu vrátila paměť, o kterou přišel při úrazu, řekl, že to ona, Lara, byla jeho obrovská chyba.
A Lara utekla…
„Rád bych, abychom to spolu zkusili znovu.“ Proč Gaetano své manželce, přestože se s ní chtěl původně rozvést, řekl zrovna tohle?

Byl privilegovaný. Bezohledný a mocný…
Ale také to byl nesmělý chlapec, potom pyšný, bezcitný a arogantní princ. A nakonec i mocný a sebejistý dědic království Monterosso.
Rosie nepatřila mezi společenskou smetánku, přesto ji Corso po letech vyhledal a řekl: „Potřebuji laskavost.“ Až příliš pozdě Rosie zjistila, že ji celou dobu využíval, že měl postranní úmysly, když se jí dotýkal a když ji líbal. Až příliš pozdě zjistila, že je pro ni i monterosský král nebezpečný.
A jemu dlouho trvalo, než pochopil, že jenom ona dokáže vzít jeho chladné a bezcitné srdce a otevřít ho…

Elsie se už nikdy nechtěla do Silvabonu vracet. Nesnášela skutečnost, že má jeho osamělý král moc jí ublížit. A ještě víc nesnášela to, že měl moc ubližovat sám sobě!
Felipe na ni nikdy nezapomněl. A jakmile uslyšel její jméno, jako by se v něm všechno probudilo k životu.
Měli jen jednu noc. Jenže Elsie pochopila, že ta noc je ta jediná chvíle, kdy mohou udělat něco, co oba cítí jako správné. Ne co jim velí mozek… A že pak budou svobodni.
Protože svoboda je, když víš, že tě někdo miluje!